Nakrmte mi prosím příšerku, ať se mi konečně vyklube...

A jak to tedy je?

7. června 2010 v 11:39 | Amia |  Moje kecy

Asi jsem fakt blonďatá

No vážně.
To jsem se teď dozvěděla, že mamka si nemá co zpátky půjčovat své kolo, protože není její ale moje ale já nemůžu ani tak půjčit své kolo mamce protože to kolo není moje.
No. Jenže kdybych to takhle přednesla otci, který mi to (trochu jinak samozřejmě) řekl, tak se naštve a seřve mě, že jsem drzá. A blbá. A možná ještě něco.

Taky, když brašule udělá někde bordel, dostanu za to seřva já. Já jsem přeci ta holka, ta v domácnosti, ta co by se měla chovat jako manželka a pulírovat a pulírovat a pulírovat.
Zrovna včera si takhle brašule s přítelkyní dělali oběd či co a nechali bordel, ačkoli byli nevímjak dlouho doma.
Já si to přištrádovala v sobotu z hospody (tatík zase s jeho přítelkyní vlastní. Dělala jsem.. brigádu?), byla hodinu doma a jela na soutěž. Vrátila jsem se večer a asi za dvě minuty přijeli i oni.
Jsem líná až to hezký není, to jsem tu kuchyň nemohla uklidit? 45 minut (těch patnáct jsem se balila) je přece spooousta času. No jo. Jsem líná. A drzá.

Ona celá naše  ,,domácnost" je ohromně vtipná. taky totiž platí, ,,Co je bráchy je bráchy a co je všech ostatních je bráchy". Aspoň tak to můj milovaný bratříček praktikuje.

Ale o co mi vlastně vůbec jde? Vždyť ani to kolo není moje.
Jsem prostě blonďatá  (a líná, drzá, špindíra, nic neumím...)
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Rigytic-Lucy Rigytic-Lucy | Web | 7. června 2010 v 16:17 | Reagovat

Krásnej blogísek :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama